Chiron

Objev "planety" Chironu v roce 1977 představoval zlomový okamžik ve vývoji lidského vědomí. Byl to počátek nového paradigmatu- nového způsobu, jakým se díváme na sebe i na svět kolem nás. Byla to předzvěst revoluce vědomí a přístupu ke zdraví a nemoci, funkčnosti a disfunkci-, jakou svět nezažil více než dva tisíce let.

Hlavní témata Chironu jsou zranění a uzdravení v tom nejširším smyslu: na úrovni tělesné, emocionální, duševní i duchovní, a v celém spektru života: od roviny fyzické po metafyzickou, od pozemského k božskému

Chiron byl objeven 1.11.1977. Je to vesmírné těleso typu komety (přestože někteří astrologové mu stále říkají "asteroid", v rámci astrologických výkladů jej pro zjednodušení budeme nazývat "planeta)

Chiron nejspíše pochází z prostoru mimo naší sluneční soustavy. V psychologickém smyslu to znamená, že je "daleko od domova", izolovaný, zapomenutý, opuštěný, osamělý. Zároveň má ale právě díky tomu schopnost odstupu, pohledu přesahujícího ochranný obal sluneční soustavy, a tedy schopnost vidět větší kosmický obraz.

Chiron má výrazně eliptickou dráhu. Celý jeho oběh trvá 49-51 let. Elipsovitý pohyb znamená, že se Chiron nezdržuje v každém znamení zvěrokruhu stejně dlouho. Nejkratší dobu tráví ve Vahách a nejdelší v Beranu. Eliptická oběžná dráha Chironu celkově představuje svérázný cyklus, a to nejen z hlediska našich individuálních životů, ale i z hlediska lidských dějin: Eliptická dráha znamená, že se doba mezi různými tranzity velmi liší u jednotlivých osob i generací. Na individuální úrovni odpovídá stoupání a klesání našeho zájmu a schopností zabývat se našimi zraněními a problémy a řešit je, a na úrovni kolektivní stoupání a klesání zájmu o duchovní záležitosti (tedy o otázky zranění a uzdravení v tom nejširším smyslu)

Chiron má potenciál tvořit jakýsi most mezi vnějšími planetami. Směřuje náš pohled od "materiálně-centrického" a zastaralého k "spirituálně-centrickému" a novátorskému, protože ačkoliv se pohybuje mezi Saturnem a Uranem, pravidelně protne oběžnou dráhu Saturnu a pronikne do prostoru Uranu. Přitom střídavě "zamává" Jupiteru a Neptunu- tedy posouvá do vyšší roviny i témata těchto planet: vede nás od dětinského ke zralému pohledu, probouzí naše vnitřní dítě a naši vnitřní moudrost, sjednocuje polarizované emoce a myšlenky ve všeobjímající, bezpodmínečné , soucitné lásce. Je branou, která nás čeká za "strážcem prahu" Saturnem a představuje průchod k vyššímu vědomí. Nejdříve proto musíme vyřešit naše Saturnské záležitosti a problémy a až potom se nám skutečně otevře cesta k uzdravení a vyššímu

Chiron je most, katalyzátor, prostředník, převozník, spojovací článek, alchymická síla. Chiron představuje v horoskopu to, co cítíme, že nám nejvíc chybí, co je podle nás nespravedlivé. Toužíme to napravit nebo to popíráme, či utíkáme od toho (potlačované negativní emoce, názory, soudy, výčitky, traumatické vzpomínky). Je tu však i druhá strana mince- užitek, požehnání, ponaučení a dar každého jednoho problému. Za temnotou je světlo.

Pokud se snažíme vyhýbat temnotě, postaví se nám do cesty. Jakmile se přiblížíme ke zranění, osvětlí se skryté aspekty a umožní nám růst, proměnu a uzdravení a vývoj vědomí. Když porozumíme tomuto principu, pochopíme, že v horoskopu každého člověka je jasně naznačená i jeho vlastní cesta k uzdravení.

Z moderních psychologů tento princip nejlépe pochopil C.G.Jung, když popsal proces individuace jako spojení naší světlé a temné stránky

Vše na světě je hologramem většího obrazu. Podobně i každý prvek našich individuálních životů představuje kousek pořád větších celků. Když popíráme, ignorujeme či odmítáme určité naše části, zároveň s tím popíráme vyšší plán a smysl vesmíru. Avšak když se dobrovolně vydáme do své temnoty a vrhneme na ni světlo, postupně znovu získáme ztracené části sebe sama. Zacelíme , spojíme se s naší božskou přirozeností a staneme se právoplatnými spolutvůrci tohoto úžasného .Vyšším Chironovým poselstvím je, že vše je otázkou vnímání. Když vidíme jen jednu stránku (dualita) je to zraňující. Když vidíme všechny stránky (jednota), je to léčivé. A když se začneme uzdravovat, začne se měnit i svět kolem nás. Ne však proto, že se jej snažíme změnit, napravit nebo zbavit toho, co se nám nelíbí, ale protože se na něj začneme jinak dívat. Začneme se čím dál více dívat očima lásky. A to je největším darem každého zranění Chironova úloha ve vztazích není zrovna malá. Naše nejhlubší zranění a potíže se podílejí na utváření našich hodnot a zároveň rezonují se zraněními druhých, takže mají vliv i na to, jaké osoby nás přitahují či odpuzují. Určití lidé nás mohou podvědomě přitahovat proto, že je chceme zachránit, pečovat o ně a léčit jejich zranění, nebo naopak , že to samé oni nabízejí nám. Dalším důvodem přitažlivosti je podobnost našich zážitků, názorů, pohledů na život a ideálů. Kromě toho, naše zranění nás sama vedou k situacím, okolnostem a podmínkám, jež nám skýtají největší potenciál pro léčení a růst- právě proto nás přitahují určití lidé.

Právě díky vztahů můžeme vidět skryté, potlačené a odmítané části sebe samých (které v horším případě popíráme a projektujeme je na své partnery, což vede ke konfliktům) a odvěká touha po ideálním vztahu- spřízněné duši zodpovídá naší vrozené touze po návratu k jednotě a lásce. Prvotní a nejdůležitější vztah který máme je vztah k sobě sama. Od kvality tohoto vztahu se odvíjí kvalita vztahů s druhými lidmi.

Chiron nám formou zrcadlení ukazuje ve všech našich vztazích naše zranění a problémy, a zároveň nám nabízí cestu uzdravení prostřednictvím vztahu

Síla Chironu je podobná plutonským silám, avšak na rozdíl od Pluta může být vliv Chirona zpočátku skrytý. Jakmile ale najdeme klíč, Chiron nám odemkne celý horoskop způsobem, který do té doby nebyl možný. Když pochopíme jak Chiron působí, hodně věcí přirozeně zapadne na své místo a ukáže se větší obraz

V každém horoskopu ovšem musíme vnímat dohromady všechny jeho prvky. Při výkladu bychom měli usilovat o to, aby nám dával smysl horoskop jako celek.

Chiron v Beranu (nebo v 1.domě či v aspektu na Mars)

V čem spočívá zranění: výrazně chybějící sebedůvěra, zásadní pocit vlastní nedostatečnosti, pocit, že nemáme žádnou cenu, dokonce že si snad ani nezasloužíme žít. Odmítání sebe sama, pocit že nás nikdo nechce, nepotřebuje, že nejsme užiteční. Pocit vykolejení, vnitřního nesouladu, chybějící pevné půdy pod nohama či stability.

Co se hledá: hledá se vlastní Já, vlastní identita

Jak se zranění projevuje: sklon dávat přednost druhým, snaha dělat jim radost, obětovat se, nedokázat se za sebe postavit, bát se vyjádřit vlastní názor a stát si za svým, nechat se unášet životem podle toho jak se mění atmosféra nebo energie. Anebo naopak: člověk se příliš předvádí, podává přehnané výkony, reaguje agresivně na zdánlivé shazování ze strany druhých, chová se stoicky , kde to , bojuje za druhé aby se cítil důležitý a tvrdohlavě se brání požádat o pomoc, i kdyby na tom byl sebehůře

Cesta k uzdravení: lidé, jimiž se snažíme vyhovět, obětujeme se pro ně, pomáháme jim, zachraňujeme je nebo skrze ně žijeme, vždy odrážejí naši skutečnou cenu, povzbuzují nás abychom odhalovali, uvědomovali si, přijímali, milovali sebe samé a naše jedinečné vlohy. Náš duch, naše část, jíž nelze ponížit, se zároveň bude bránit, pokud sami sebe shazujeme anebo dovolujeme druhým, aby nás shazovali. Co je moc, to je moc a tak jednoho dne povstaneme a dáme najevo svou skutečnou cenu. V čem spočívá naše jedinečnost a nadání (které si možná neuvědomujeme?) Nikdo není zbytečný, ani stejný, jako někdo druhý. Každý z nás má svůj mimořádný a jedinečný cíl nebo smysl, jinak bychom tady nebyli

Dar, který získáme: odhalení, uznání a láskyplné přijetí vlastní božské jedinečnosti. Pochopení, že ducha nelze zničit, navzdory pomíjivosti forem. Uznání božství v nás. Bytí v přítomnosti a neochvějnost ducha. Sdílení toho všeho s jinými lidmi pouhou svou přítomností, skutečnou sebeláskou a zdravým, pozitivním egem. Schopnost udržet si svůj vlastní prostor a pevně, ale jemně se v něm držet, bez ohledu na názory a činy druhých

Chiron v Býku (či ve 2.domě nebo v aspektu na Venuši)

V čem spočívá zranění: hluboká nejistota. Zásadní pocit, že nejsme v bezpečí, že jsme ztratili jistotu, hojnost či lásku. Přesvědčení, že nás o tyto věci okradli, ztratili jsme je, anebo se nám jich vůbec nedostává, případně jich máme málo. Ztráta důvěry. Nedostatek hodnot.

Co se přitom hledá: hledá se bezpečí, jistota, důvěra, láska, často prostřednictvím materiálních hodnot. Hledají se univerzální hodnoty

Jak se zranění projevuje: snaha zmocnit se nebo držet se toho, co nám skýtá pocit bezpečí, jistoty, hojnosti a lásky, lpět na tom, hromadit to nebo po tom prahnout, ať jsou to věci, osoby nebo ideály. Sklon vynucovat si věci, materiální a/nebo emocionální, sklon k sebestřednosti, závislosti, ztotožňování se s pomíjivými hodnotami, sklon znevažovat sebe sama nebo život. V podstatě se ale vždy jedná o hledání lásky.

Cesta k uzdravení: jednou nám dojde, že jistota, bezpečí, hodnoty a láska jež hledáme, nelze najít v hmotném světě. Najdeme je pouze v duchovním srdci-ve zdroji ducha a v lásce, jež neviditelně proniká vším. Než tohle pochopíme naše úsilí nalézt s držet si materiální jistoty, hodnoty a lásku nás bude stále méně uspokojovat. Nic hmotného nás nemůže doopravdy naplnit. Materiální hojnost je pouhým odrazem skutečné hojnosti-té jež pramení z ducha a lásky. Nejvyšší hodnotou je láska

Dar, který získáme: pochopení propojení hmotného a duchovního světa. Schopnost získávat a zvyšovat hojnost materiálního světa. Schopnost chytře zacházet s penězi a s materiálními zdroji, a to v dlouhodobém měřítku a s vyrovnanou trpělivostí. V konečném důsledku odhalíme, pochopíme, přijmeme a naučíme se milovat opravdový zdroj bezpečí, jistoty, hojnosti a hodnot, jímž je duchovní srdce, duch a láska. Hmotný svět je hřištěm ducha, školou pro naše Vyšší Já a zrcadlem ducha, jež nás neustále vybízí, abychom se probudili Dar spočívá v návratu k důvěře, že láska zde bude pořád, že zde pořád je a že jsme nikdy nebyli bez ní. V pochopení, že i když něco ztratíme, vždycky tím také něco získáme- takový je univerzální zákon konzervace a kompenzace. A že nikdy nemůžeme ztratit ducha (vždyť duch je láska), protože duch je věčný, všudypřítomný a nezničitelný. My jsme duch (láska) a duch (láska) je my

Chiron v Blížencích (či ve 3.domě nebo v aspektu na Merkur)

V čem spočívá zranění: hluboce zakořeněný pocit ,že nedokážeme komunikovat s druhými, neumíme dobře mluvit, nezapadáme do společnosti, nejsme dost inteligentní nebo nechápeme souvislosti. Skrytý pocit, že nejsme dost chytří nebo vzdělaní ve srovnání s druhými. Pocit, že zaostáváme co se týče "ducha doby"

Co se při tom hledá: hledá se porozumění, poznání, integrace, vzdělání a sdílení s ostatními

Jak se zranění projevuje: sklon stavět na piedestal lidi, kteří jsou inteligentní, sociálně nebo komunikačně zdatní, dobře píšou, mají vyšší vzdělání nebo vědecké založení. Anebo naopak, shazovat je. Sklon znevažovat, podceňovat nebo skrývat vlastní schopnosti, inteligenci a talent, zejména v mládí. Potíž věřit si, věřit svým nápadům a myšlenkám. To se může projevovat tak, že se přehnaně snažíme být jako ti , které obdivujeme, anebo naopak, že shazujeme nebo odmítáme uznat nadání a inteligenci druhých. Podceňování sebe sama se někdy projevuje i jako potřeba spolčit se s někým proti světu, který nám připadá nepřátelský nebo který se nám vysmívá pro náš zjevný nedostatek inteligence či chápavosti, takže se přidáváme k podvratným skupinám nebo je zakládáme. Také sklon k pomlouvání. Nutkavá potřeba hromadit informace a poznatky abychom potlačili strach z rozkladu vlastního já

Cesta k uzdravení: to, co si myslíme že v životě postrádáme, je to, co se nevědomě snažíme získat. Uzdravení tudíž spočívá v pochopení, uznání, přijetí a ocenění specifické formy naší inteligence a projevu. Čas strávený v ústraní (protože se vyhýbáme druhým ze strachu ze selhání nebo kvůli pocitům méněcennosti a nedůvěry ve vlastní intelektuální schopnosti) nám později přinese užitečné ovoce: schopnost projevovat se a komunikovat vlastním jedinečným, intuitivně inteligentním způsobem, který představuje nové, mimořádné názory a pohledy na svět. Léčivé otázky mohou znít: v čem spočívá můj jedinečný projev? V čem spočívá moje vrozená inteligence a intuice? Kde se bere hluboké porozumění? Odkud pramení má vyspělá forma komunikace? Lidé, které přehnaně obdivujeme nebo naopak shazujeme, odrážejí ty části nás samotných, jež jsme si dosud neuvědomili, nepřijali a nenaučili se mít rádi. Cesta k uzdravení spočívá v přijetí jedinečné formy našich schopností, talentů a inteligence

Dar, který získáme: jedinečné, hluboce promyšlené, ucelené a intuitivně inteligentní poznání. Schopnost sdílet tyto poznatky s ostatními specifickým způsobem. Cenný a jedinečný pohled na různé záležitosti ve světě kolem nás, na osobní a globální úrovni. Odhodlání s naprostým zápalem a do nejmenších detailů zkoumat různé oblasti, které nás zajímají. Kontakt a komunikace s jinými sférami bytí, pozemskými i duchovními, viditelnými i neviditelnými

Chiron v Raku (ve 4.domě či aspektu na Lunu)

V čem spočívá zranění: zásadní pocit, že jsme přišli o lásku, případně že se nám ji nikdy nedostalo a/nebo ji nikdy nezískáme. Pocit či přesvědčení, že svět není přátelský, laskavý, láskyplný, pečující a milující. Anebo že láska sice existuje, ale my si ji nezasloužíme, případně nám nikdy nebude opětovaná. Hluboce utkvělý pocit, že nejsme hodni lásky a/nebo že jsme byli opuštěni.

Co se přitom hledá: hledají se kořeny, návrat k "matce" a/nebo do vesmírné náruče- ke zdroji veškerého stvoření, veškeré lásky. V konečném důsledku se jedná o nalezení lásky ve vlastním nitru

Jak se zranění projevuje: podvědomý nebo zcela nevědomý pocit prázdnoty, osamělosti a emocionální bolesti. Sklon sabotovat vztahy, utíkat před láskou, a/nebo chtít vztahy s nedostupnými osobami. Případně naopak, sklon dusit druhé svou láskou, přehnaně o ně pečovat a podobně. Touha chovat druhé jako ve vatičce, mírnit jejich bolest a starat se o ně, a přitom pořád cítit ve svém nitru prázdnotu. Sklon zachraňovat ty, jež pokládáme za nemilované, opuštěné nebo zanedbané, což se může projevovat i jako nevhodné zasahování do života či vztahů druhých lidí, případně jako dohazování. Láska ke zvířatům, dětem, přírodě, ekologii. Snaha být něžný, klidný, laskavý, přestože náš vnitřní život je často těžký, drsný a plný bouřlivých konfliktů. Na druhé straně udělat cokoli jen abychom získali lásku: třeba i lhát, podvádět, klamat sebe i druhé, žít v iluzích, obětovat sebe a své nejhlubší touhy, chvástat se a přetvařovat se, zcela se dávat druhým a pečovat o ně.

Cesta k uzdravení: ti, které se snažíme milovat, podporovat a starat se o ně, odrážejí naši vlastní potřebu lásky a péče, my se tomu však vzpouzíme a nedovolujeme si přijímat lásku a péči. Léčivé otázky: co jsem v životě udělal nebo neudělal, že si připadám nehodný lásky, péče a podpory? Proč si to nedovoluji přijmout? Kde se bere můj pocit viny?

Láska, již postrádáme, se nachází v našem nitru, ale my jsme od ní odtrženi, protože se odsuzujeme, což se projevuje tím, že soudíme druhé a oni zase nás. Cesta k uzdravení nás postupně dovede k probuzení a uvědomění si skutečné lásky v nás i kolem nás. Tím, že se snažíme pomáhat druhým v jejich vlastním hledání lásky a podpory, v konečném důsledku pochopíme, že to všechno už v životě mají, jenom to nevidí, stejně jako to my nevidíme v sobě a kolem sebe. Když se naučíme mít se rádi- což je podstata veškerého uzdravení- začneme si uvědomovat lásku, jež nás obklopuje a jež tu byla vždycky

Dar, který získáme: poznání a pochopení, že v nás i kolem nás je láska, která tu byla vždy, že vlastně nic než láska není, že jsme milovaní a že na nás není nic, co by nebylo hodné lásky. Schopnost lásku přijímat i dávat. Schopnost vidět různé formy, které láska má v našem životě i v životech druhých. Pochopení, že podpora, starostlivost a péče existuje všude a pro všechny, ale v podobě, kterou ne vždy vidíme a chápeme- že existuje ruka, která nás vede a působí během celého našeho života.

Chiron ve Lvu (v 5.domě či v aspektu na Slunce)

V čem spočívá zranění: pocit, že se neumíme nebo nemůžeme projevit, že naše jiskra, naše sebevyjádření a naše tvořivost jsou potlačovány, že naše sebevědomí je poškozené nebo nám zcela chybí. Pocit, že se nemůžeme účastnit oslavy života. Pocit že nejsme tvořiví, nemáme fantazii, chybí nám inspirace, že nejsme dostateční, oceňovaní, uznávaní pro naši jedinečnost nebo postavení, že se nám nedostává dostatečné úcty a uznání, že nejsme dost oblíbení nebo zbožňovaní

Co se při tom hledá: hledá se naše skutečná cena přesahující ego a osobnost. Hledá se spontánnost, vnitřní světlo, božská jiskra. Hledá se možnost svobodně, beze strachu nebo pocitů viny, zpívat svou píseň

Jak se zranění projevuje: pokoušet se být spontánní a tvořit, ale stydět se ukázat své výtvory a projevy druhým. Snaha nechat se unášet proudem života, ale mít při tom strach a nevěřit si, a tak si nacházet různé důvody, proč si zasloužíme žít a mít radost: usilujeme o působivé výsledky, vyznamenání, umělecké výtvory, veřejné postavení a podobně. Strach z bytí na veřejnosti, z toho že se druzí na nás dívají, že jsme na scéně, že veřejně vystupujeme, že jsme na výsluní nebo ve světle reflektorů. Pocit že nejsme hodni být středem pozornosti. Anebo naopak, snaha vynikat a být uznáváni, oceňovaní, obdivovaní a milovaní. Snaha získá uznání, potlesk, respekt a obdiv veřejnosti-stát v centru pozornosti-přestože se uvnitř cítíme bezcenní Anebo vyzdvihovat talent a tvořivost druhých-zejména dětí- a podporovat je při tom, starat se o ně a žít skrze ně, skrze jejich úspěchy. Láska k dětem, k jejich svobodě a kreativitě

Cesta k uzdravení: když sledujeme, jak mají druzí úspěch tam, kde cítíme že bychom měli uspět i my, postupně nás to nutí uznat a projevit vlastní hodnotu, tvořivost a sebevyjádření. Náš vrozený pud tvořit a zářit nakonec vyhraje, ať už v tomto nebo dalším životě. Podobně ti, jimž pomáháme při jejich snaze projevit se a mít úspěch, neustále odrážejí naši vlastní potřebu zářit, překypovat životní silou a radovat se ze své existence, a tím nás nutí, abychom to také dělali Když se naopak snažíme budovat si veřejné postavení a získávat uznání, obdiv či úctu a být stále středem pozornosti , postupně pochopíme, odkud vychází naše pravé světlo. Zrcadla obdivu i odporu, podpory i nesouhlasu nás naučí v čem spočívá naše jedinečná tvořivost a sebevyjádření. Nakonec se začneme těšit z toho kdo jsme, přesně takoví, jací jsme a budeme vesmíru s láskou vděčni za to, že nás stvořil. Právě z této vděčnosti a lásky pramení naše touha tvořit- rádi bychom totiž vesmíru dali něco na oplátku

Dar, který získáme: dovolíme si zářit, takříkajíc zpívat svou vlastní píseň. Pochopení, že podstatou našeho bytí je božsky tvořivý princip. Svoboda a schopnost dát vesmíru něco na oplátku prostřednictvím našich výtvorů, projevů, oslavy života. Schopnost postavit se před druhé a nestydět se za to, kdo jsme a tím inspirovat i je k tomu, aby uznali vlastní jedinečnost a jejich dary

Chiron v Panně (případně v 6.domě či v aspektu na Merkur či Prozerpinu)

V čem spočívá zranění: hluboký pocit že nejsme úplní, že jsme roztříštění, rozbití, odříznutí a/nebo nečistí, že s námi něco není v pořádku, ať už fyzicky nebo emocionálně, mentálně či spirituálně, a že by se to mělo napravit, změnit, uzdravit nebo odstranit. Nevysvětlitelný a neodbytný pocit nespokojenosti s daným stavem.

Co se přitom hledá: hledá se celistvost, spojení a spokojenost v duši. Hledá se integrita, jemnost, čistota a spokojenost v duši. Hledá se integrita, jemnost, čistota a přesnost. Snaha dělat věci správně. Hledá se uzdravení v tom nejširším smyslu slova

Jak se zranění projevuje: nespokojenost se sebou i s ostatními. Sklon snažit se napravovat, opravovat, usměrňovat, ovládat, měnit a odstraňovat věci nebo osoby, které podle nás nejsou dost dobré. Celkově kritická povaha, hlavně co se týče práce a vážnějších záležitostí. Sklon k dezorganizovanému či neuspořádanému životnímu stylu, anebo naopak perfekcionismus, jenž je druhým až nepříjemný. Oba extrémy mohou vést až k onemocnění, které odráží rozpolcený stav vědomí. Sklon usilovat o to, aby nás druzí souhlasně akceptovali, ale zároveň aby nás druzí souhlasně akceptovali, ale zároveň aby paradoxně uznali, že nejsme v pořádku. Sklon k hypochondrii. Může se objevit i přehnaná až fanatická péče o zdraví

Cesta k uzdravení: je třeba postupně poskládat jednotlivé části našeho života do uceleného obrazu. Čím více kousků najdeme a začleníme, tím větší obraz se mám ukáže, když se snažíme napravit, uzdravit nebo změnit druhé, učíme se umění integrovat a léčit (bez ohledu na to, zda to tak nazýváme)Když usilujeme o integraci a celistvost, postupně odhalujeme vrozenou jednotu všeho, co je. Léčivý proces spočívá v pozvednutí našeho vědomí, abychom spatřili větší obraz, vyšší plán, dokonalost, rovnováhu a harmonii, které již existují. To je mystická cesta od Panny k Váze v rámci zvěrokruhu. Spočívá v pochopení, že i zdánlivá nerovnováha a neúplnost má význam na cestě k uzdravení a vývoji vědomí, a že nás tato cesta postupně dovede k našemu božskému určení. 

Dar, který získáme: poznání božského plánu, jímž je dokonalost, rovnováha a harmonie života. Osvojení si metod integrace, celistvosti a uzdravení. Naučíme se milovat věci i lidské bytosti takové jací jsou. Naučíme se milovat sebe sama takové, jací jsme. Vděčnost za život a za náš božský původ. Hluboký vnitřní mír, uzdravení, jednota, návrat k lásce. Schopnost propojit množství zdánlivě nesourodých informací do uceleného obrazu.

Chiron ve Vahách (či v 7.domě nebo v aspektu s Venuší)

V čem spočívá zranění: základní pocit osamělosti, neúplnosti a oddělenosti. Pocit, že nám v životě něco nebo někdo chybí. Touha po spřízněné duši. K tomu se přidává akutní nerovnováhy v nás i ve světě kolem nás (avšak tato nerovnováha je jen iluzí naší zraněné přirozenosti)Co se při tom hledá: hledají se prvky vlastního Já v zrcadle druhých. Hledá se společnost, kontakt a spojení, a také naše spřízněná duše. Hledá se rovnováha, harmonie, krása, půvab, souměrnost a dokonalost

Jak se zranění projevuje: strach z osamělosti a samoty. Sklon obětovat se a neřídit se vlastním vnitřním hlasem, jen abychom mohli být s druhými, a zůstávat ve vztazích, i když víme, že bychom měli odejít. Snaha udržet si druhé u sebe. Neustálé hledání rovnováhy, harmonie, krásy a míru, avšak přímo úměrně tomu vnitřní zmatek, disharmonie, konflikty a boje. Sklon bát se konfliktů ve vztazích a nesnášet je, tyto konflikty námi silně otřásají. Toto postavení Chirona se může projevovat i jako tvořivost a umělecké sklony, jako součást touhy po harmonii, kráse, rovnováze a celistvosti a snahy vytvářet je. Může se ale projevovat i jako ztráta energie, chronická únava a syndrom vyhoření

Cesta k uzdravení: každý člověk, se kterým máme nějaké vztah, ať už velmi blízký, anebo ne tak blízký, je odrazem nás samých. A co je ještě důležitější, každý člověk odráží prvky naší skutečné spřízněné duše, jež vidíme v různých lidech, s nimiž máme vztah, aspektem nás samotných, který teprve musíme rozpoznat, přijmout a naučit se bezpodmínečně milovat. To, co si myslíme, že nám chybí, ve skutečnosti již máme v sobě, jen to čeká na odhalení. Jiní lidé nám nastavují božské zrcadlo. Paradoxně, když se vědomě zacelíme a uzdravíme, žádnou spřízněnou duši už nepotřebujeme, avšak právě tehdy jsme opravdu připraveni ji potkat

Osamělí se cítíme proto, že jsme odříznuti od sebe samých, od svého božského původu, od jednoty Boha/Vesmíru/Lásky. Každý kousek sebe sama, který objevíme díky odrazu v jiným člověku, zvyšuje náš pocit úplnosti a celistvosti a tudíž spojení se životem a s láskou. Cítíme se čím dál tím vyrovnanější, v harmonii a míru. "Já jsem ty a ty jsi já". Formy jsou různé, avšak podstata je stejné

Když hledáme rovnováhu, krásu, půvab, souměrnost a dokonalost lidí i věcí kolem nás, zároveň tím odhalujeme naši vlastní vnitřní rovnováhu a dokonalost. Rovnováha již existuje, jenom ji zpočátku nevidíme, a právě to je podstatou našeho zranění

Dar, který získáme: pochopení, že vše co potřebujeme, již máme v sobě. Jsme úplní a dokonalí takoví, jací jsme, jen jsme to předtím neviděli. Pochopení nádhery a velikosti lásky, jež tkví v samotné podstatě hmotných forem a zrcadlí naši božskou přirozenost, naše světlo a božský původ-je třeba se pouze probudit a uvidět ho. Zrcadlo, kterým jsou pro nás druzí-onen nástroj duality- nám umožňuje poznat aspekty sebe sama, o nichž jsme neměli tušení, jež jsme popírali, odsuzovali, neuznávali nebo neměli rádi. V tom spočívá cesta uzdravení. Odhalení harmonie, rovnováhy, souměrnosti, krásy a skutečné dokonalosti veškerého života- světa vnějšího (ti druzí) stejně jako vnitřního )vlastní já). Ve skutečnosti jsou jedním a tím samým. Spojení se životem na všech úrovních a ve všech oblastech. Čím jsme úplnější a zdravější, tím více chápeme, že oddělenost a osamělost byly jen iluze, a tím víc cítíme skutečnou přítomnost druhých v našem duchovním srdci, za hranicemi času a prostoru, ba dokonce i smrti- Láska přesahuje jakékoliv rozměry a ruší veškeré hranice

Chiron ve Štíru (či v 8.domě nebo v aspektu k Plutu)

V čem spočívá zranění: zásadní pocit, že jsme odtrženi od ducha nebo jím opuštěni, což se projevuje jako hluboce zakořeněný strach ze ztráty a smrti. Pocit, že svět je proti nám, že se nás ostatní snaží zničit či porazit a/nebo že námi manipulují a škodí nám. Hluboké pochybnosti, týkající se naší nesmrtelnosti-přemýšlení zda tento viditelný svět je opravdu vším, co je. Strach z naprostého zániku.

Co se přitom hledá: hledá se transformace a evoluce vědomí. Hledá se transformace a evoluce vědomí. Hledá se duch nesmrtelnosti a to, co je v nás nezměnitelné. Hledá se důvěra v ducha

Jak se zranění projevuje: sklon budovat si tlusté obranné zdi, vnitřní a/nebo vnější. Sklon upínat se k druhým, hledat u nich pocit bezpečí a tajně se snažit udržet si je za každou cenu. Strach ze ztráty, smrti a zkázy, jenž nás nutí až přehnaně nebo žárlivě chránit osoby a věci v našem životě, anebo nás naopak dělá zlými, destruktivními, mstivými či zákeřnými

Snaha zanechat po sobě něco nesmrtelného, abychom se nějak vypořádali se strachem z vlastní pomíjivosti a zániku. Snaha pochopit podstatu života, dotknout se života, a v konečném důsledku se dotknout ducha. Anebo se naopak můžeme až posedle zabývat smrtí a umíráním. Mohou se objevit i sebedestruktivní a sebevražedné sklony, jako projev nevědomé touhy vymanit se z pout materiálního světa a/nebo potvrdit si svou zkázu

Cesta k uzdravení: hluboký strach ze smrti nás nakonec přivede k pátrání po původu životu, po té nehmatatelné jiskře, jež se skrývá v jádru veškerého fyzického života, po tom, co je nesmrtelné a nezničitelné. Když tohle hledáme ve vnějším světě, díváme se do zrcadla, jež nám odráží naši vlastní nesmrtelnou přirozenosti. Zranění spočívající ve ztrátě a smrti nás nakonec přinutí pohlédnout hluboko do svého nitra. Pochopíme, že věci které jsme ztratili, i lidé, kteří zemřeli, pořád existují kolem nás i v nás. Existují v nové formě, již zprvu nevidíme. Jejich podstata však přetrvává a my ji můžeme zachytit ve stavu vděčnosti a lásky, jsou navždy v našem duchovním srdci. Nakonec pochopíme, že i prvky nás samotných, které jsme zdánlivě ztratili nebo které zanikly, pořád existují, rovněž jen v jiné podobě.

Cesta k uzdravení zde spočívá v pochopení, že svět forem je pomíjivá iluze, za níž se skrývá pravda nesmrtelné skutečnosti- pravda ducha, jednoty a lásky. A také musíme pochopit, jakou službu nám tato iluze prokazuje: je zrcadlem, v němž můžeme spatřit svou skutečnou, nesmrtelnou povahu a svůj božský původ .Zjistíme, že když lpíme na vnější podobě věcí a osob, jejichž ztráty se obáváme, ve skutečnosti tím jejich ztrátu a smrt jen podbízíme. Když nějakou formu svíráme příliš pevně, nedovolujeme jí dýchat. Když ale vidíme, přijímáme a milujeme podstatu, která se skrývá uvnitř, a na formě nelpíme, forma se může měnit, avšak my již nikdy nebudeme mít pocit ztráty nebo nedostatku. Láska v duchovním srdci chápe společnou podstatu všeho

Dar, který získáváme: odhalení, uznání, pochopení, přijetí a lásku ducha. Překonání dualistické iluze hmotných forem. Schopnost nechat lidi i věci, aby svobodně žili v této hravé iluzi, jelikož ve svém duchovním srdci víme , že o jejich podstatu, pravou přítomnost a lásku nemůžeme přijít ani ji postrádat. Pochopení, že pomíjivé aspekty toho, co ztratíme, nebo těch, kdo zemřou, jsou stále kolem nás, a/nebo v nás: jejich forma se může lišit avšak jejich podstata se nemění Probuzení nesmrtelné části našeho Já. Poznání, že duch je nezničitelný a že ve smrti každé formy se skrývá nové zrození. Schopnost dát druhým i světu něco nesmrtelného. Opětovné nalezení a uznání božství- Boha/Vesmíru/jednoty/lásky. Schopnost nadšeného a hlubokého hledání: Vášnivá láska k životu, k poznání a pochopení

 Chiron ve Střelci (či v 9.domě nebo v aspektu k Jupiteru)

V čem spočívá zranění: hluboce zakořeněný pocit nesmyslnosti, bezvýznamnosti, ztráty nebo nedostatku inspirace. Přesvědčení, že neexistuje nic většího, žádná "ruka, která nás vede", žádné vyšší sféry existence. Existencialismus. Možný strach z otevřených prostor, z toho, že nemáme žádné hranice. Pocit, že jsme vrženi do obrovského světa a ztraceni v něm. Pocit, že nejsme moudří, že veškerá moudrost je v rukou jiných lidí. Strach, že nikdy nenajdeme odpovědi na nejdůležitější otázky života. Pocit, nebo strach, že jiní lidé propíchnou náš balonek idealismu, optimismu a krásných vizí.

Co se přitom hledá: hledá se smysl, vyšší plán, stvořitel všeho. Hledá se vyšší Já

Jak se zranění projevuje: strach pustit se do zkoumání "hlubších záležitostí". Sklon spoléhat se na druhé, pokud jde o odpovědi na důležité otázky ohledně smyslu bytí, a stavět tyto osoby na piedestal. Navzdory tomuto strachu může člověk neukojitelnou touhu hromadit poznatky a vědomosti druhých. Může se objevit i strach pochybovat o tom, co se nám předkládá- bezpečnější je přijímat vše bez přemýšlení a neptat se. Tudíž je zde sklon začleňovat se do náboženských či duchovních skupin založených na dogmatech

Sklon vyhledávat bezpečné, známé prostředí a vyhýbat se výzvám a příležitostem. Anebo naopak, nutkavá potřeba vyzkoušet vše na vlastní kůži, a to i za cenu totální změny názorů nebo odhození rozumných zábran, což může vést až k šílenému rizikovému chování

Cesta k uzdravení: když hromadíme poznatky, vědomosti a moudrost druhých, nakonec odhalíme jejich společnou podstatu a začneme nacházet odpovědi. A co je nejdůležitější, díky tomuto vnějšímu obrazu začneme chápat a uznávat svou vlastní moudrost a zkušenost. Postupně nás nutně přestane uspokojovat to, co už známe, i jednoznačné odpovědi a předepsané názory, a tak začneme toužit po neznámém- v tom spočívá hnací motor evoluce

Dar, který získáme: odhalení, pochopení, uznání a láskyplné přijetí naší vlastní vrozené moudrosti a schopnosti poznání. Vnitřní vědění. Vnitřní jistota. Gnostické probuzení. Pochopení, že smysl je v nás, že božské je v nás. Cesta za dobrodružstvím, touha překročit hranice toho, co známe, a nechat se vést odpověďmi k dalším otázkám. Radost z objevování. Pochopení zázraku existence, nádhery vesmíru, dobrodružství života a pravdy ducha.

Chiron v Kozorohu (či Chiron v 10.domě nebo v aspektu k Saturnu)

V čem spočívá zranění: pocit, že nás druzí neuznávají, neoceňují, že si nás nevšímají, že nás neslyší a přehlížejí. Pocit, že život postrádá pevný řád, že je neuspořádaný, chaotický a příliš pomíjivý. Hluboce zakořeněný strach ze ztráty či absence konkrétní nehmatatelné skutečnosti. Strach ze ztráty kontroly nebo sebeovládání. Strach, že si nenajdeme své místo- své poslání a svou úlohu- v rámci většího celku.

Co se přitom hledá: hledá se pořádek, řád, čistota, kontrola, poslání a mistrovství. Touha porazit čas.

Jak se zranění projevuje: sklon usilovat o uznání, ocenění, pochvalu, obdiv, respekt a/nebo postavení. Touha, aby nás druzí slyšeli-což se může projevovat i tak, že mluvíme příliš nahlas, ignorujeme druhé nebo jim skáčeme do řeči. Anebo naopak, skrýváme své přednosti a výkony, případně mlčíme, zatímco jiní se projevují. Snaha zavádět řád a pořádek do svého života i do životů druhých. Sklon vyhýbat se všemu, čeho se nelze dotknout nebo co nelze vidět, slyšet či ochutnat. Nutkavá potřeba mít pod kontrolou každý aspekt svého života a někdy i životů druhých. Také je možné neustále střídat zaměstnání ve snaze najít si své místo, být užitečný a získat uznání. Připadáme si jako kousek skládačky, který se snaží zapadnout do celkového obrazu.

Cesta k uzdravení: potřeba uznání, ocenění, akceptace, respektu, postavení a obdivu nás neustále nutí vynikat v očích ostatních. Tato motivace nám pomáhá dosáhnout našeho cíle. V konečném důsledku bude to, za co se nám dostane největšího uznání obdivu a úcty, v souladu s naší božskou podstatou Ve skutečnosti nám jde o to, abychom se naučili mít se rádi- uznávat, oceňovat, akceptovat a respektovat sebe sama takové, jací jsme. Pokud nás ostatní neposlouchají, je to proto, že my sami si nenasloucháme. Neslyšíme nebo neposloucháme svůj vnitřní hlas, svou inspiraci nebo své svědomí. Čím více se učíme poslouchat svůj vnitřní hlas/inspiraci, hlas naší duše/ducha, tím víc nás budou poslouchat i druzí, a také uslyší pravdu a moudrost, které jim můžeme nabídnout Chaos, jehož se tolik obáváme, je v nás a odráží naše vlastní roztříštěné vědomí. Podvědomě se snažíme vnést do svého vědomí řád, jenomže na to zpočátku jdeme tak, že se snažíme vnášet řád a pořádek do světa kolem nás. Během toho se rovněž učíme tvořit a starat se o své výtvory Potřeba mít věci pod kontrolou, udržovat pořádek a organizovat pramení ve skutečnosti z vrozeného vědomí, že jsme předurčeni být spolutvůrci. Umět tvořit a své výtvory udržovat při životě si totiž vyžaduje nejvyšší míru kontroly a ovládání. A také si to vyžaduje jasnost, jež pramení ze systematického myšlení a disciplinovaného využívání a organizování všech dostupných zdrojů

Dar, který získáme: uznání a ocenění toho, kdo jsme, přesně takových, jací jsme. Uznání a ocenění moudrosti našeho vnitřního hlasu. Dar sdílet naši moudrost a pochopení s ostatními. Rozvoj schopností organizovat, vytvářet řád, dělat pořádek, vést druhé a mít sebekázeň. Odhalení našeho poslání či povolání, jež je v souladu s božským určením- naší životní cesty/smyslu života/osudu. Ocenění hmotného světa, který je skvělou učebnou pro spolutvoření. Vnitřní mír pramenící ze spořádaného vědomí. 

Chiron ve Vodnáři (či v 11.domě nebo v aspektu s Uranem)

V čem spočívá zranění: hluboce zakořeněný pocit, že jsem na Zemi cizincem nebo outsiderem. Pocit izolace, odříznutí, oddělenosti, opuštění, osamělosti, vzdálenosti a odcizení od zbytku lidstva. Pocit, že náš skutečný domov je nesmírně vzdálený. Pocit, že jsme jiní než ostatní, jako by s námi něco nebylo v pořádku. Jako bychom byli cizinec v cizí zemi. Nechápeme, jaké je naše místo na tomto světě. Pocit oddělenosti od kolektivního vědomí, pocit vyhnanství ze společnosti

Co se přitom hledá: hledá se spojení, kontakt, pocit spolupatřičnosti, uzemnění. Hledá se naše místo v celkovém obrazu- ve společnosti, v globální komunitě a ve vesmíru

Jak se zranění projevuje: pocit naprosté osamělosti a přitom paradoxně sklon vyhledávat samotu. Pocit, že ve společnosti jsem outsider. Pocit osamělosti v davu. Sklon oddělovat se od ostatních, a přitom chuť patřit mezi ně patřit. Paradoxně pocit úlevy, když se nakonec ocitnu opravdu sám. Snaha o kontakt s vyššími rovinami vědomí- chce se najít objektivnější úhel pohledu, zaujmout odstup, mít nadhled, dospět k univerzálnějšímu paradigmatu. Snaha poskládat kousky skládanky do většího celku. Sklon záměrně se prezentovat omezeně, opozičně, reakcionářsky, excentricky a podobně, abychom si od ostatních udrželi odstup. Sklon tajně nebo naopak přehnaně dávat najevo svou odlišnost jako známku nadřazenosti, přestože se ve skutečnosti cítíme méněcenní

Cesta k uzdravení: když trpíme pocitem outsiderství, nutí nás to přemýšlet proč se cítíme tak odlišní a odříznutí od ostatních. To nám umožňuje dopracovat se k objektivnějším poznatkům a zahlédnout větší obraz Vše, co ve světě vidíme, včetně nás samotných, musíme začlenit do širšího kontextu a pochopit, jak to zapadá do celku i že je to jeho nedílnou součástí. To zároveň odráží i naši podstatu, jelikož každý vnější prvek, který si spojíme s celkem, je kousek nás samotných, jenž zapadne do širšího kontextu. Postupně se začneme cítit čím dál tím víc součástí celku. Začneme chápat, jaké je naše místo na světě. Začneme mít pocit že někam patříme. Náš pocit spojení s jinými lidmi a s vesmírem začne sílit. Nakonec se naučíme milovat naši samotu stejně jako naše spojení a pochopíme, že samota nám posléze umožní navazovat další spojení a vidět čím dál tím širší obraz. Léčivá otázka může znít: Přestože se navenek (formou) liším od druhých, v čem spočívá naše společná podstata a to, co máme stejné?

Dar, který získáme: objektivita, schopnost vidět širší obraz, zaujmout odstup a dívat se na věci z ptačí perspektivy. Dar spojení- opětovného spojení s univerzem i lidstvem. Dar samoty, v níž dokážeme paradoxně tiše splynout s vesmírem. Naše zranění nás v konečném důsledku přivede k pochopení, uznání a přijetí vyšší božské logiky (kterou představuje Uran), na níž stojí veškeré stvoření. Z tohoto úhlu pohledu není žádná část oddělená, odpojená či odcizená, všechny části zapadají do velké skládačky života, a když je obraz hotový, v krabici nezůstanou žádné nadbytečné kousky. Jakmile toto pochopíme a uvědomíme si, jak je to úžasné, nemůžeme cítit nic jiného než lásku a vděčnost. Spatřit a pochopit velkolepost božského plánu je tou nejvyšší formou uzdravení.

Chiron v Rybách (či ve 12.domě nebo v aspektu s Neptunem)

V čem spočívá zranění: ztráta víry a/nebo důvěry v božství/Boha/Všechno co je/jednotu/pravdu. Hluboce zakořeněný pocit zrady, pocit, že jsem oběť, pocit odcizení od života/Boha/Vesmíru. Ztráta víry v sílu a všudypřítomnost lásky. Strach, že budeme zraněni- fyzicky, emocionálně, mentálně či spirituálně. Zásadní pocit nespravedlnosti, nerovnosti, neférovosti, nemilosrdnosti a krutosti vesmíru. Pocit, že nás Bůh opustil (ať už je naše představa Boha jakákoliv), tak jak to představuje křesťanský příběh o ukřižování

Co se přitom hledá: hledá se jednota, božství, láska, překonání hranic času a prostoru, Bůh (ať už je to jakákoliv představa Boha). Hledá se rovnováha, spravedlnost skrývající se za zjevnou nerovností, krutostí a bolestí, jež přinášejí různé okolnosti a události

Jak se zranění projevuje: sklon zavírat dveře před vesmírem, božstvím, Bohem a místo toho tiše trpět, uzavřený ve svém nitru, a přitom paradoxně toužit po návratu k jednotě, po splynutí a celistvosti. Sklon vybudovat si pevnou ochrannou skořápku a s jinými lidmi jednat pragmaticky, občas až cynicky. Nebo naopak přecitlivělost, přehnaná emocionalita a uplakanost. Možný sklon podléhat vnějším vlivům, jež zdánlivě skýtají lásku nebo spojení s něčím božským či mystickým. Možný strach otevřít se druhým, a přesto touha po blízkých vztazích, což může vést ke špatnému úsudku při volbě partnerů. (ovšem každý partner nám nabízí jako v nastaveném zrcadle další odraz toho, co se o sobě potřebujeme dozvědět). Podezřívavost, strach otevřít se, strach ze zranění a nedostatek důvěry nám ale takové vztahy kazí Sklon k velké vnitřní citlivosti až přecitlivělosti. Můžeme se cítit jako oběť nespravedlnosti, nerovnosti a utrpení světa. To může vést k zasazování se za práva lidí na okraji společnosti, ztracených případů či utiskovaných menšin, ke snaze zachraňovat trpící, soucítit s oběťmi, zmírňovat bolest a utrpení druhých. Možný agnosticismus až ateismus. Často se tento člověk realizuje umělecky a kreativně.

Cesta k uzdravení: vesmír nikdy nepřestane klepat na naše dveře. Náš pocit zrady, nespravedlnosti, krutosti a podobně nás bude neustále dostávat do situací, jež nás nutí vidět širší, vyváženější obraz. Tyto pocity jsou výzvou, abychom se snažili spatřit spravedlnost za zdánlivou nespravedlností, férovost za zdánlivou neférovostí, a opět začali mít důvěru v to, že vesmír se o nás ve skutečnosti stará. Pocit, že jsme si nezasloužili, aby se s námi jednalo určitým způsobem nebo abychom museli zažít určité věci, nás nutí usilovat o spravedlnost, nápravu, touhu po odplatě nebo i pomstě. Postupně však začneme vidět širší obraz a chápat vyšší logiku dění. V konečném důsledku nejde o nápravu nebo odškodnění, ale o pochopení, že vlastně není co odpouštět, neboť vše bylo dokonalé tak, jak bylo- součást božského plánu Do cíle- k opětovné jednotě- se dostaneme, pouze když pochopíme, že všechno v životě má svůj smysl- všechno slouží našemu uzdravení a vývoji vědomí. Čím víc chápeme a uznáváme skrytý smysl za zdánlivě "špatnými" událostmi a okolnostmi, tím víc otevíráme dveře, které jsme zpočátku tak pevně zavírali. Čím více se nám to daří, tím víc se učíme důvěřovat vyššímu vedení

Důvěru získáme paradoxně tím, že začneme důvěřovat a víru tím, že začneme věřit. Skutečná víra a důvěra však vychází z pozorování faktů, z vyrovnaného vnímání všech aspektů každé situace

Dar , který získáme: opětovná víra a důvěra v ducha/Boha/božství/vesmír. Odhalení lásky Vesmíru. Návrat k jednotě, celku a celistvosti. Otevření duchovního srdce, abychom mohli svobodně dávat i přijímat lásku. Schopnost podívat se na cokoli v našem životě i životech druhých a vidět pouze skutky a přítomnost lásky. 

Zdroj: Chiron-uzdravení a růst vědomí, Martin Lass

Ukázky postavení Chirona v horoskopech výjimečných osobností

Eduard Tomáš- Chiron ve Vodnáři, v 5.domě v kvadratuře na Merkur, v trigonu na Pluto a v sextilu na Lunu

František Drtikol- Chiron v Býku, ve 4.domě, v konjunkci se Saturnem, Plutem, v kvadratuře s Martem, v trigonu s Venuší a Uranem

Agatha Christie -Chiron ve Lvu v 11.domě v opozici na Jupiter a sextilu na Lunu

Albert Einstein- Chiron v Beranu v 11.domě, v konjunkci s Neptunem a v trigonu s Uranem

Alex Grey- Chiron v Kozorohu v 1.domě, v opozici na Uran, v kvadratuře na Neptun, v sextilu na Venuši a v trigonu na Lunu

Timothy Leary- Chiron v Beranu ve 4.domě, v kvadratuře na Pluto a na Mars, v trigonu na Neptun

Terence McKenna- Chiron ve Štíru v 11.domě v kvadratuře na Saturn

Stanislav Grof- Chiron v Býku v 5.domě v trigonu na Saturn, v sextilu na Pluto

Rudolf Steiner - Chiron ve Vodnáři ve 4.domě v opozici na Jupiter a na Saturnem

Osho - Chiron v Býku ve 12.domě v kvadratuře na Jupiter, v trigonu na Lunu, Saturn a Venuši a v sextilu na Pluto

Liz Green- Chiron ve Vahách v 11.domě v konjunkci s Venuší, Martem a Jupiterm, v trigonu s Uranem.